Štěbetání o vědě na Twitteru: tři konference, nebo tři komunity?

Mon, 09 Dec 2019 00:00:00 +0000

Věda o vědě (science of science), výzkum výzkumu (research on research), metavěda (metascience), studia vědy (science studies)… Ustálený a konsensuální název pro toto interdisciplinární pole bádání neexistuje. Otázky související s hodnocením vědy, jež dominují veřejné diskusi v českém prostředí, tvoří jen část širokého výzkumného portfolia, které nese tyto nálepky. Kromě širokého spektra témat a metod přispívá k interdisciplinárnímu charakteru vědy o vědě i skutečnost, že mnozí badatelé se jí začali věnovat na bázi reflexe vlastních oborů. Navzdory existenci několika dedikovaných časopisů jsou, nejefektivnějším způsobem, jak se v této oblasti zorientovat, právě mezinárodní konference.

V letošním roce důležité konference ve vědě o vědě kromě jejich tematické spřízněnosti spojuje i poněkud nešťastný prvek: všechny byly svolány na první zářijový týden. Bienální Mezinárodní konferenci o scientometrii a informetrii ( ISSI 2019) od jejího čtvrtého vydání v roce 1993 pořádá tehdy založená Mezinárodní společnost pro scientometrii a informetrii. Mezi 2.–5. zářím se v Římě odehrála po sedmnácté. Kořeny Společnosti pro sociální studia vědy sahají hlouběji do minulosti, existuje od roku 1975. V New Orleans se její výroční konference 4S 2019 odehrála 4.–7. září. Oproti těmto etablovaným setkáním představovalo symposium Metascience 2019 konané 5.–8. září na Stanfordově univerzitě v USA úplného nováčka.

Souběh těchto událostí sice mohl leckomu zhatit cestovní plány, zároveň ale vytvořil takřka experimentální nastavení, v němž bylo možné sledovat tři jevy za v podstatě stejných podmínek. Ze zvědavosti jsem provedl aspoň drobné a rychlé srovnání mediální aktivity všech tří konferencí na sociální síti Twitter. Profesní bublina, přezdívaná “akademický Twitter”, se totiž stala de facto hlavním komunikačním kanálem odborných konferencí. Jako data mi posloužily tweety za období 30. srpna až 9. září. Při konferenčním štěbetání na Twitteru bývá dobrým zvykem označovat příspěvky specifickým hashtagem (#), který v podstatě slouží jako tematický filtr a umožňuje, aby se tweetující na síti navzájem našli a sdíleli stejné fórum. V tomto případě jsem tedy vybral tweety označené jako #issi2019, #4s2019 a #metascience2019.

Graf 1: Souhrnné počty tweetujících a retweetujících uživatelů Twitteru podle jednotlivých konferencí.

Graf 1 ukazuje souhrnné počty tweetujících a retweetujících uživatelů podle jednotlivých konferencí. Počty uživatelů značí relativní velikost konferencí na Twitteru. Nemusí však odrážet skutečnou velikost jednotlivých setkání, jelikož nelze vyloučit možnost, že podíl uživatelů Twitteru se mezi komunitami liší. Navíc souhrn zahrnuje jakkékoliv uživatele sociální sítě. V případě retweetujících uživatelů se dokonce částečně předpokládá, že se rekrutují z mediálního obecenstva spíše než z řad přímých účastníků. Nejvíce unikátních tweetujících uživatelů měla konference 4S v New Orleans, nejméně scientometrická konference v Římě. Rozdíly však nejsou propastné a počty se pohybují v řádu stovek. Zajímavé je, že poměr mezi původními a retweetujícími uživateli je v případě 4S a ISSI srovnatelný a nejmenší konference tedy dokázala získat, v relativních počtech, stejný ohlas jako ta největší. V jiných řádech se tento poměr projevil na konferenci Metascience na Stanfordově univerzitě, kde velikost sdílejícího publika na Twitteru byla oproti původním tweetujícím více než desetinásobná.

Graf 2: Počty tweetů a retweetů v čase podle jednotlivých konferencí.

Dynamiku tweetování a retweetování v čase zachycuje Graf 2. Namísto unikátních uživatelů ukazuje počty jednotlivých příspěvků podle typu tweet/retweet. Tato statistika je tedy náchylnější k ovlivnění mimořádně aktivními uživateli, kteří produkují více příspěvků, ale lépe zachycuje intenzitu i rezonanci komunikace. Zde lze z rozdílů mezi křivkami značícími oba typy příspěvků vyčíst, že navzdory největšímu absolutnímu počtu unikátních tweetujících uživatelů (Graf 1) konference 4S rezonovala v prostoru Twitteru méně než ISSI a Metascience. ISSI byla sice v absolutních číslech drobečkem, ale příspěvky s jejím hashtagem měly na Twitteru ohlas, o čemž svědčí příznivý poměru mezi tweety a retweety. Jelikož se jednalo o konferenci s nejužší specializací, lze spekulovat i o tom, že převaha retweetů nad tweety v případě ISSI souvisí s větší tematickou soudržností jejího publika. Metascience se vyznačovala nejvyšší intenzitou i rezonancí komunikace. Navzdory menšímu počtu unikátních uživatelů (Graf 1) dosáhla na největší počet tweetů (7. září 2019) i retweetů (8. září 2019) i na nejlepší poměr mezi oběma druhy příspěvků. Za úspěchem Metascience může stát i skutečnost, že měla formu symposia s programem složeným kromě posterů výlučně ze zvaných přednášek, a mohla tak lépe těžit z efektu akademických celebrit.

Graf 3: Nejfrekventovanější slova s hashtagem #issi2019.

Graf 4: Nejfrekventovanější slova s hashtagem #4s2019.

Graf 5: Nejfrekventovanější slova s hashtagem #metascience2019.

V posledním kroku této minianalýzy jsem se zaměřil na obsah tweetů, který je zde reprezentován formou tzv. slovních mraků, tedy výběru nejfrekventovanějších slov, v němž velikost fontu odráží rozdíly v počtu výskytů. Na první pohled zaujme rozdíl mezi 4S (Graf 4) a dalšími dvěma konferencemi. Neuspořádanost mraku spočívající v řadě slov s velmi podobnou frekvencí naznačuje, že 4S byla tematicky široká bez jednoznačného zaměření. Obsahově je pak mezi frekventovanými slovy patrné, že účastníci 4S hojně tweetovali o konferenci samotné, tedy o organizačních záležitostech a místě konání. Jako její specifická slova můžeme identifikovat např. “media”, “technology” a “politics”. Z perspektivy sociologie vědy bychom tedy mohli usuzovat, že na konferenci 4S se bežně pracuje s tzv. externalistickým pojetím, které zdůrazňuje formování a fungování vědy v interakci s jinými oblastmi lidské činnosti. Oproti tomu u* ISSI* (Graf 3) a *Metascience* (Graf 5) převažuje internalistický přístup, jenž se snaží uchopit vědecký provoz v jeho vlastních pojmech. Slovní mraky u těchto dvou konferencí mají obdobný tvar složený z dominantních centrálních termínů obklopených ostatními slovy s postupně klesající frekvencí. Vizuální dojem tedy svědčí o koherentnějším zaměření obou konferencí, avšak jsou zde přesto patrné sémantické rozdíly, které potvrzují odlišnost specializací. V případě ISSI se po obecnějších termínech dostávají do popředí slova související s bibliometrií - “citation”, “altmetrics”, “paper/papers”, “impact” - a empirickým zaměřením, “data”, “research”, “analysis”. U *Metascience* se zase výrazně projevuje její deklarovaný zájem o tzv. replikační krizi - “research”, “replication”, “reproducibility”, “results” - a statusu vědy - “science”, “scientific”, “scientists”.

Rozdíly v intenzitě komunikace na Twitteru i v jejím obsahu tak postupně odhalují, že kalendářní překryv tří významných konferencí o vědě nebyl jen selháním jejich plánovačů, ale do jisté míry plyne ze štěpení širokého pole vědy o vědě do několika badatelských komunit. Jejich škálu navíc zde uvedené příklady ani nevyčerpávají. Svébytnou tradici výzkumu pěstují také filosofie a historie vědy, jejichž největší fórum se minulo se zde prezentovanými setkáními o pouhý měsíc. Filosofický ústav AV ČR totiž v Praze 5.–10. srpna 2019 hostil kongres CLMPST 2019 ( International Congresses on Logic, Methodology and Philosophy of Science). Filosofická perspektiva na vědu získává opět na popularitě kvůli řadě témat, v nichž se vědecký a technologický pokrok dostává mimo hranice zavedených etických a myšlenkých schémat. Po filosofickém kongresu se i v příštím roce se do vědy o vědy opět otiskne česká stopa, neboť Akademie věd ČR v Praze pořádá další ročník zde představené výroční konference 4S.

Graf 6: Tři nejčastěji sdílené tweety.

Tento blog však neukončím pozvánkou na pražské setkání, nýbrž vyhlášením pomyslných vítězů o nejvíce sdílené tweety pro každý konferenční okruh. V případě 4S a ISSI jsou to převážně vzkazy provozního typu. Řádově populárnější jsou tweety z konference Metascience, které se na prostoru 280 znaků snaží destilovat poznatky a diskuse z probíhající konference. Absolutním vítězem je pak tweet shrnující přednášku o službě Google Scholar. Tato služba podle autora studie způsobila, že počty citací jsou více koncentrovány. Zkrátka nejcitovanější byl tweet o citacích.

science of science | Radim Hladík

Štěbetání o vědě na Twitteru: tři konference, nebo tři komunity?